1.SC Bohumín 98 Oficiální webové stránky florbalového klubu

Elévové se premiérové výhry nedočkali

Ať si pod nadpisem představíte cokoliv, jedno je jisté. Když jsme přihlašovali družstvo elévů do Moravskoslezské ligy, tak jsme vůbec netušili, jak vysokou kvalitu budou mít naši soupeři v soutěži. Prostě a jednoduše shrnuto – v našem prvním roce jsme na ně nestačili.

Florbal už i v dětských kategoriích udělal v minulých letech výrazný pokrok, takže pro náš tým, složený z většiny absolutních nováčků, kdy nikdo z hráčů neprošel kategorií přípravek, to byla obrovská škola. Ale celkový dojem ze sezóny, byť bez výhry, není špatný.

Ano, nezvítězili jsme. Těsně jsme dvakrát padli s Třincem, zajímavé zápasy jsme odehráli i s Orlovou, Českým Těšínem, případně Horní Suchou a později i Frýdkem-Místkem, ale zatím to ještě na první velké vítězství nestačilo.

Naopak havířovské Torpedo, Jablunkov, Kopřivnice nebo Rožnov jsou teď o světelné roky popředu. Je znát, že se tam s dětmi pracuje od pěti, šesti let. Je to ovšem naše motivace do budoucna, byť část našich hráčů přechází do žákovské kategorie, takže tahouny družstva budeme muset po prázdninách hledat mezi ostatními.

Jaká jsou pozitiva sezóny?

TRÉNINIKOVÁ ÚČAST. Omluvenek bylo minimum, často nás trénovalo víc než pětadvacet, a to je velký předpoklad k tomu, abychom dál výkonnostně rostli.

ZLEPŠENÍ VÝSLEDKŮ. Proti začátku to bylo v závěru sezóny už jiné, ovšem trochu jsme čekali, že bude náš progres rychlejší. Hlavně v obranné fázi byl přesto posun hmatatelný.

ZÁJEM RODIČŮ. Obrovské poděkování a respekt všem těm, kteří sportování svým dětem v takové míře umožňují. Dokonce právě na přání rodičů jsme zařadili do programu ještě třetí tréninkovou jednotku. Nebyl problém s dopravou na ligové zápasy, zájem je o soustředění i případné účasti na turnajích. Kéž by všem takový zápal vydržel… Ještě jednou díky!

ZABUDOVÁNÍ HRÁČŮ. Nejezdili jsme na ligové turnaje s dvanácti vyvolenými do hry, ale nasazovali jsme nejpočetnější výpravu ze všech. Snad se nám to vrátí. Skoro na každém z turnajů jsme implantovali do sestavy nějakého nováčka a téhle cestě prostě věříme.

VÝRAZNÉ TALENTY. Jsou v týmu. Nebudeme je jmenovat, ať nemají nos příliš nahoře, ale jsou tady. Možná by to chtělo přidat víc úsilí v tréninku, ať se talent může rychleji rozvíjet.

Co se v sezóně nepovedlo?

NEVYHRÁLI JSME. To asi hovoří za vše. A kluci by to už moc potřebovali, aby se zvedlo jejich sebevědomí. Kolikrát byla třeba na lavičce ta frustrace z narůstajícího skóre dost znát.

POSUN JEN V TRÉNINKU. Tréninky měly vyšší tempo i důraz, než jaké jsme předváděli v zápasech. Jako bychom se soupeřů báli. Možná to souvisí právě s nízkou sebedůvěrou.

NEDOSTATEK KONCENTRACE. Soustředění je v tomto věku u kluků problém, ale prostě v zápasech musí být lepší. Pokud bychom se soustředili víc na plnění pokynů trenérů, už by na kontě nějaká ta výhra byla. Jenže někteří si to prostě chtějí hrát dál „po svém“…

HORŠÍ KONDICE. Tam, kam jsme měli běžet, jsme se natahovali na dlouhou hůl, sprint byl skoro asi zakázané slovo. Generace dnešních rodičů zlepšovala fyzičku v bojích na pláccích mezi baráky, kde se na výsluní prosadili jen ti nejodolnější, to ale dnešní mobilová generace dětí nezná. Takže na tom budeme muset tvrdě pracovat.

Berme tuto sezónu v kategorii elévů za premiérovou a průlomovou. Hlavu vzhůru, do nové vstoupíme sice bez budoucích mladších žáků (Matěj Česlavský, Štěpán Kubla, Šimon Vítek, Viktor Tóth, Michael Varkoček, Matyáš Hanzlík, Šimon Hlozák, Richard Kaňok, Adam Kubík a Jan Bajnar), ale ti ostatní elévové už budou zase o rok zkušenější. Nemáme se čeho bát!

Děkujeme všem za to, že jdou tou cestou společně s námi. I my se učíme, někdy i chybami, ale pokud se nadále budeme podporovat, tak i ty výhry (kvůli tomu pocitu z vítězství to přece hrajeme) přijdou. Díky a vrháme se už teď do tréninku na novou sezónu!

Trenéři Jirka Habram a Igor Bruzl

... zpět